Irský setr Jessie

Aktuálně

DiscDog Fun Weekend Nymburk 2009

 Na tyhle závody jsem se dlouho a hodně těšila... Soutěžilo se v distančních disciplínách, Jessie pěkně chytá, je rychlá.. jen kdyby ta panička házela lépe do dálky. Jenže jak to bývá, když se člověk hodně těší, často to nevyjde podle jeho představ.

 Vyjeli jsme v sobotu ráno, Víťa řídil, dál já s Jess, Šárka s Kerrym a Verča se Sparcem a Dipem. Jen jsem vyšla z domu, začalo pršet a nepřestalo až do Nymburka. Stěrače skoro nestíhaly, všude plno vody... říkali jsme si že v tomhle se snad závodit nedá. Jenže Nymburští mají asi domluvu někde "nahoře" :-). V 9 hodin pršet přestalo a během dne se vyčasilo, až večer začalo svítit slunce.

 V sobotu se začínalo s disciplínou TimeTrial, což je vlastně časovka. Co nejrychleji chytit 2 disky za metou 20 yardů ( cca 19 metrů) a honem zpátky na startovní čáru. Nebála jsem se, protože tohle nám v tréninku opravdu jde- máme nejlepší čas 22 vteřin!
Jenže- Jessie v sobě objevila setra! Na tréninku to udělala jen jednou !!! a zrovna týden před závody... Běžela za diskem, najednou si to rozmyslela a začala běhat po ploše a čuchat :-( Takže jsme první kolo nedokončily. V kole druhém to bylo lepší, jenže jsem zase já pokazila jeden hod, další Jessie nechytla a pak už ani nevím jak to bylo.. zase se zasekla, čmuchala, já jsem ji vyburcovala tak se ještě snažila, ale vypršel nám čas :-( TimeTrial je pro nás na závodech asi zakletý.
 Den pak pokračoval disciplínou Quadruped, kterou jsme vůbec s holkama nezkoušely.. Věděly jsme jen, že se hází do dálky. V Quadruped se závodní pole rozdělí mezi muže a ženy, soutěží proti sobě 4 týmy ( člověk + pes) ve skupině, každý tým má 3 hody. Počítá se hod, který pes chytí, místo dopadu pak rozhočí označí na zemi barevným diskem. Tým s nejkratším hodem vypadává, takhle to jde dál, než zbydou nejlepší z každé skupiny, kteří pak soutěží ve finále. V naší skupině bylo týmů 5 a nám se podařilo vyřadit 2 soupeřky, takže jsem házely další kolo, ale tam už jsme šanci neměly :-) S hodem dlouhým jen 23,6 m jsme obsadily celkové 15. místo z 19 ženských týmů. Musím ale pochválit Jessie že v této disciplíně moc pěkně chytala, soustředila se a nečmuchala! Udělala mi radost! Zbývá jen dodat že nejdelší hod z žen hodila Jean McCollister, neuvěřitelných 49,5 metrů!!!

 Po vyhlášení vítězů z tohoto dne jsme obstaraly psy a šly se najíst do nedaleké pizzerie. Sice jsme chvilku čekaly na obsluhu, ale stálo to za to. Do kempu jsme se pak málem kutálely. Večer jsme ještě poseděly s ostatními závodníky a pak hurá na kutě.
Jessie se projevila jako zhýčkaný pes, nemohla ve stanu spát, pořád se přemisťovala a asi jí byla zima. Uklidnila se až když jsem otevřela zespodu spacák a ona mi vlezla k nohám :-D

 Neděle slibovala už od rána krásné počasí, což se vyplnilo. Vítr se uklidnil, dokonce nám vál trochu do zad, což vůbec nevadilo. Plocha byla ve stínu vysokých topolů a hned vedle tekla řeka kde všichni koupali psy. Během dne se udělalo opravdu teplo.
 Začínalo se s disciplínou DogDartbee, což jsou hody na přesnost- míří se na terč. Každý závodník má 3 hody ve 3 kolech, což v počtu 70 lidí znamelalo několik hodin. Organizátoři to ale vyřešili skvěle, startující rozdělili na 2 skupiny a házelo se na 2 hřištích, což vše velmi urychlilo. S Jessie jsme naházely 80 bodů, což nestačilo na postup do finále, ale obsadily jsme pěkné 35. místo. Jessie zase pěkně chytala a soustředila se! Šikulka.
 Další a poslední na řadě byla disciplína SuperMiniDistance. Tady se opět hází do dálky, na hřišti jsou nalajnované zóny ve vzdálenosti 10, 20, 30 a 40 yardů ( 10 yardů = asi 9,3 metrů). Podle délky chyceného hodu dostane tým 1,2,3 nebo 4 body + další 0,5 bodu za každý hod chycený psem ve výskoku a 0,5 bodu pokud pes chytí disk ve středové výseči. Celkem je možné získat 25 bodů za 1 kolo které trvá 90 sekund a hází se 2 kola.
 Protože házím krátké hody, věděla jsem že na medaile to nebude, ale Jessie předvedla skvělé první kolo ve kterém se opravdu snažila a já jsem házela pěkné, chytatelné hody. Získaly jsme 9,5 bodu, což bylo na nás slušné, měla jsme velkou radost. Sice jsem měla pocit že Jessie chytla disk 5x, ale to v tom spěchu člověk přehlídne.
 Do druhého kola jsme nastupovaly odpoledne s novým diskem, aby lépe a dál létal. První hod se nepovedl, pak byly 2 pěkné chycené, ale potom zase zrada- snad byla Jessie unavená, snad jí bylo vedro, nebo už toho měla plné zuby... ale opět jí něco zavonělo a i když jsem jí vyhecovala talíř znovu přinést a hodila další hod, body už jsme nepřidaly a čas nám vypršel. Celkem jsme získaly 14 bodů a obsadily 52. místo z 65 startujících týmů.

 I když naše výsledky nejsou nic moc a v neděli jsem byla smutná z toho co se stalo, musím uznat že to tak hrozné nebylo. Přeci jen- Jessie je setr a její úspěch je už to, s jakým nadšením se za disky vrhá a co je schopná pro ně udělat. Kdo ji viděl, ten to musí potvrdit. Je to pes který má v sobě lovecké pudy, dokáže dělat i jiné věci než jen aportovat.
A navíc- v konkurenci bezmála 70 týmů z Čech, Slovinska, Maďarska, Velké Británie a Rakouska, kde drtivá většina lidí startovala s borderkami... jsem na ni hrdá :-)

 Zbývá jen dodat že skvělého výsledku z hradeckých frisbee nadšenců dosáhla Verča se Sparcem ( BOC), v MiniDistance obsadili krásné 11. místo!!! Gratulujeme!

 Výsledky naleznete zde
 Dostupné fotografie zatím zde, od Verči tady
Žádné komentáře